Jdi na obsah Jdi na menu
 


Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda GLOBE Prosiměřice v roce 2012

21. 10. 2012

 Klub cestovatelů Hanzelky a Zikmunda GLOBE Prosiměřice v roce 2012

Ve dnech 19. - 21. října letošního roku se na Střelnici v Prosiměřicích uskutečnily CESTY 2012, tedy jubilejní 25. setkání cestovatelů, turistů, přátel a zájemců o cestování a turistiku. Čtvrt století práce Klubu jistě stojí za malé ohlédnutí, alespoň neúplnou bilanci, a to tím spíš, že vedení Klubu oznámilo v říjnu 2011, že letos se bude jednat o poslední CESTY v řadě, poslední v dosavadní, léty vyprofilované podobě.
 Po celá léta byla práce pro Klub zásadním koníčkem členů vedení, každotýdenní organizátorskou s manažerskou aktivitou. Samotných 25 ročníků CEST znamená, že jsme místní, české, slovenské, evropské i zámořské veřejnosti nabídli a připravili na čtyři stovky přednášek s obrázky i filmy (za doposud realizovaných 24 ročníků to bylo 384 přednášek), jejichž lektory byli nejznámější středoevropské i zámořské cestovatelské osobnosti. Prostřednictvím přednášek a diapozitivů jsme navštívili na 300 zemí všech kontinentů světa.
Exkluzivními součástmi programů CEST byla dále více než desítka společensko vědních seminářů (Islám, Hinduismus, Emil Holub, Afrika, Arabský svět, Džihád, Československá egyptologie, Horolezectví, Rafting, Jeskyňářství, Brouci jako potrava, Bezpečnost na cestách…). Významnou součástí setkání byly výstavy fotografií i obrazů z cest připravené vynikajícími, evropsky významnými fotografy a kameramany. A protože zpravidla jeden z večerů je věnován také výměně zkušeností, důležitých informací a spřádání dalších plánů na expedice - při víně, prostřednictvím tradičních degustací jsme vykonali nemálo i pro propagaci naší obce i vinařských produktů z našeho regionu.
Nezapomenutelnou složkou práce Klubu byl výrazný podíl na přípravě a organizaci akcí známých jako JURTA. Setkání ve střední Evropě žijících Mongolů a dále těch, kdo v Mongolsku pracovali, či zemi navštívili a zamilovali si. JURT, kterých na prosiměřické Střelnici připravil Klub společně s Obecním úřadem, Základní školou a zejména Pražskou SPM (Společnost přátel Mongolska) celkem šest (1993, 1995, 1997, 1999, 2001, 2004) se zúčastňovalo tři sta až šest set návštěvníků. Kromě ochutnávání mongolských jídel, pálenky, poznávání hudby, oděvů, sportů, obydlí - jurty a nábytku, získali obyvatelé a návštěvníci také osobní přátelské, léta trvající kontakty s Mongoly žijícími v ČR. Podařilo se tím mj. potvrdit, že našinci v žádném případě nejsou náchylní ke xenofobii.
Další neformální vzdělávací činností Klubu bylo uspořádání více než deseti ročníků - cyklů geografických přednášek či besed s názvem Širým Světem. Zde již v komorním prostředí měli spoluobčané a mládež příležitost zcela bez oficialit poznávat zprostředkovaně svět i cestovatele. Tato zimní aktivita se v posledních létech modifikovala ve spolupráci s Hedvábnou Stezkou do podoby Expediční kamery, kde místo snímků jsou prezentovány vynikající filmy s cestovatelskou či sportovní tématikou.
Abychom stimulovali touhu po poznání světa už u dětí a mládeže, organizovali jsme patnáct ročníků soutěže Děti a Svět (1993-2008), které se svými kresbami, malbami, fotografiemi i reportážemi z cest zúčastnily desítky škol a jednotlivců z celého Československa i řady zemí Evropy, Asie a Afriky. Kromě uspořádání katalogu prací a několika velkých výstav soutěžních prací, jsme předali řadu výtvarných prací pro potřeby naší obce a místního Penzionu.
Pro dokumentaci činnosti Klubu a prezentovaných cestovatelských informací jsme připravili a sami vydali sedmnáct sborníků geografických materiálů, reportáží a snímků, dále osm monotématických publikací v edici Svět a Kronika Klubu, 36 informačních a programových Speciálů, dále čtyři pohlednice a skládací prospekty.
K propagaci Klubu jsme využili maxima dostupných mediálních možností od účasti na ocenění ve Španělském sále Pražského hradu, v brněnské televizi (Studio Netopýr) i rozhlase (Randesvouz), až po celostátní časopisy (Koktejl, Turista, Lidé a Země a další) a samozřejmě periodika krajská (Země a Cesty - Brno) a okresní. Důležitou součástí propagace akcí Klubu se v posledních letech stala samozřejmě i prezentace na internetu.
Nezanedbatelná a významná byla i spolupráce s aktivními organizacemi a spolky po celém Československu (SPM, PJ - Pražská Jurta, SPA - Společnost přátel Afriky, SČA - Společnost česko-arabská, WH - Nadace World Heritage - Světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, KČT - Klub českých turistů, ČES - Český esperantský svaz, Zeměpisné sdružení Brno a další).
Z bohatého dokumentačního a archivního materiálu připravil Klub několik výstav, z těch nejvýznamnějších to bylo dvaadvacet velkých panelů (70 x 100 cm), které byly prezentovány ve Znojmě, Vranově, Chebu, Františkových Lázních, Praze - Zahradním Městě i v Prosiměřicích.
Vzhledem k tomu, že Klub je svého druhu jedním z nejstarších v ČR (reálně - od roku 1987) a vzniklo zde ideově a námětově bezpočet expedic, bylo logické, že pod zkratkou DEXIC (Databáze expedic a individuálních cest) jsme také soustředili i nadále shromažďujeme spousty cenných informací a zpráv o vykonaných výpravách a cestách. Ostatně na řadě expedic jsme se i osobně podíleli a také zúčastnili. Členové vedení Klubu navštívili v uplynulých dvaceti pěti létech zhruba stovku zemí všech kontinentů (kromě Antarktidy).
Po stabilizování existence Klubu jsme ustavili i institut čestného členství v Klubu. Mezi prvními, jimž jsme samozřejmě čestné členství nabídli (a bylo přijato) byli pánové Hanzelka a Zikmund a postupně i další znamenité osobnosti (Thor Heyerdahl, Miloslav Stingl, Zdeněk Thoma, Petr Rybář, Rudolf Krautschneider, Vítězslav Dostál, Vladimír Kříž, Vladimír Plešinger, Jiří Kolbaba, Richard Konkolski, Rudolf Švaříček, Martin Mykiska, Jan Bína, Petr Horký a Miroslav Náplava, manželé Hnykovi, bratři Pátí a mnozí další skvělí cestovatelé, s omluvou všem neuvedeným). Z nich mnozí se stali našimi spolupracovníky - dobrovolníky a přáteli. Společně jsme se o dalším směřování Klubu, který postupně získával prestiž, radili při tzv. Summitech Veteránů.
V posledních letech se však začínají stále více projevovat rostoucí problémy:
- nesporná „únava materiálu“ u členů vedení Klubu,
- nepodařilo se nám získat či vychovat si nástupce. Podobně jako v dalších subjektech je mnoho povolaných, ale málo vyvolených, resp. mnoho chovných, ale nedostatek tažných,
- v oblasti sponzorů a mecenášů se podepisuje útlum a celoevropská krize, které již léta postupně omezují a ukončují jednotlivé činnosti Klubu,
- ve středoevropském prostoru vznikají jako houby po dešti další obdobně, ale vesměs komerčně koncipované festivaly cestovatelů a turistů…
Z toho všeho i dalších podnětů vyplývá jednoznačný závěr: Klub (spolek), stejně jako člověk, má vědět, kdy odejít, kdy dozrál jeho čas.
Jaká je tedy budoucnost Klubu? CESTY jako takové svým 25. setkáním končí. Klub bude dál existovat a dle možností dál celoročně pracovat tam, kde to síly, ekonomické limity a technické podmínky dovolí. A pokud jde o osobní kontakty, zůstanou patrně ve formě volného, neformálního setkávání s promítáním, informováním, sdělováním a předáváním zkušeností a jejich zpracováním na platformě summitu veteránů Cest.
Vedení Klubu
 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA